Plány

Dva mladí lidé se opírají o zábradlí luxusní lodi a něžně se objímají. Nedávno se vzali a svatební cestu prožívají na zámořské lodi. Spřádají krásné sny do budoucnosti.

Novomanžel nadhodí: "V práci se mi rýsuje slibná kariéra. Brzy si budeme moct dovolit koupit dům. Za takových osm, deset let si budu moct založit vlasní firmu. Uvidíš, že budeme šťastni."

Novomanželka naváže na jeho slova: "Určitě, a naše děti budou chodit do těch nejlepších škol a budou mít krásné dětství."

Políbí se a odcházejí do kajuty. Na stěně hlavní paluby visí záchranný kruh se jménem lodi: Titanic.

Bruno Ferrero

---

Pokud člověk moc plánuje a svou budoucnost nasadí jen na své plány a sny - bývá o mnoho více zklamaný pokud mu jeho plány a sny nevyjdou a mnohdy se nedokáže s nastálými situacemi ani vyrovnat, kdežto člověk který děkuje za každý nový den a dokáže se vyrovnat s tím že ne vše bylo podle jeho představ a snů dokáže své plány měnit a tak žít bez velkých zklamání.

Už odmalička plánujeme čím budem, až vyrostem. Já jsem chtěl být popelářem, kominíkem, pak kovbojem, cestovatelem. A teď? Neplánuju  - žiju každým novým dnem a čekám, až to někdo všechno naplánuje za mě. (tento přístup asi není taky úplně ideální :-) A On ten Někdo to už asi nějak naplánované má - jenže já né a né ho pochopit.

Každý křesťan má jasně daný cíl, cestu už nechává Bůh na nás. (i když nám posílá mnohá doporučení, ale nechává nám svobodu se rozhodnout)