Cesta ke kostelu vedla přes celou ves. Šourala se tudy stařenka, tiše se modlila a po očku se čas od času podívala na lidi kolem sebe.
"Nevychovaná mládež... opilci jedni... že jí není hanba, nestydě... taková špína... lenoch jeden..." Raději přidala do kroku , aby ji pohled na lidi nerušil v modlitbách.
Dorazila ke kostelu, ale dveře byly zavřené. Zatloukla na ně. Nic. Nedalo se nic dělat. Pak si všimla vzkazu připíchnutého na dveře: "Jsem venku."
S přicházejícím vyvrcholením křesťanských svátků ve velikonočním třídenní mě k tomuto kratičkému příběhu napadá pár myšlenek.
I ježíš byl tím člověkem, který byl venku. Byl mezi námi, chodil na hostiny, bavil se, lovil ryby - On nebyl jen zavřený v sinagoze, aby tam kázal jen pro hrstku vzdělaných farizeů. Ježíš byl venku - byl a je pro všechny tady. A jak si během velkého pátku připomínáme - Ježíš dokázal položit život za nás všechny (za všechna naše provinění) obětoval nám celý svůj život - veškerý čas tady venku...
:-)
Jsem venku to je krásný ;) A pravda..to je..
já sem taky radši venku :) a boha taky uvidíš spíš venku. tak tak, pekna fotka.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.